Kostel Svaté Kunhuty

Ve starší době byl jedinou zděnou stavbou v obci. Jeho středověkou románskogotickou podobu změnila přestavba v jednoduchém barokním stylu, která byla provedená na rozhraní 17. a 18. století, přičemž první zmínky o kostelu pocházejí už ze 13. století.

Rekonstrukce kostela do dnešní podoby probíhala od roku 1992. Při ní byly obnoveny vzácné prvky jeho nejstarší stavební románskogotické vývoje fáze. Zrestaurována při tom byla i malba sokolovského rodáka Antonína Schöneckera, která se nachází na západním průčelí kostela.

Zámeček byl vybudován dolovou společností Britannia v letech 1909 a 1910 pro rodinu ředitele společnosti Kurta Seebohma v typickém eklektickém stavebním stylu té doby v kultivovaném prostředí rozlehlé zahrady.

Tato výstavná vila sloužila svému původnímu účelu do konce 2. světové války. Po osvobození Královského Poříčí si zde americká armáda zřídila své místní velitelství. Od 50. let minulého století do roku 2002 zde bylo ředitelství místního odborného stavebního učiliště. čtěte více

obec Královské Poříčí je vesnickou památkovou zónou a to především díky zachovalému rázu dolní části obce zhruba 250 m od kostela Sv. Kunhuty.

Většina původních hospodářských objektů vesnické zástavby byla buď dřevěná nebo postavena kombinací zděných a dřevěných prvků v tzv. chebském stylu. V dnešní době je zachován pouze zlomek z původních hospodářských objektů, jsou to domy čp. 7, 11 a 32, a ve dvoře objektu č. 2 se zachovala část hrázděné hospodářské budovy.

S rozvojem hornictví v obci došlo v průběhu 19. století a v 1. polovině století 20. k výrazné výstavbě celé řady nových objektů. Tato výstavba dnes tvoří unikátní soubor budov svébytné architektury. Jedná se především o hornické kolonie, kde byli ubytováni horníci zdejších hnědouhelných dolů. K dalším stavbám patří například budova lázní, podniková konzumní prodejna či mateřská škola.

Vybudování Buštěhradské dráhy ve 2. polovině 19. století přineslo do Královského Poříčí prudký rozvoj těžby hnědého uhlí. Trať zde vedla ze Sokolova přes Jehličnou do Nového Sedla.

Těžební společnosti vybudovaly pro přiblížení vyrubaného uhlí k hlaví železniční tepně stovky kilometrů vleček. Velké zásoby hnědého uhlí pod touto tratí si vynutily výstavbu nákladné přeložky, která byla uvedena do provozu v roce 1980. čtěte více